Ochutnejte krchlebské koláče!

 Cukráři v tom dnešním slova smyslu nebyli a tak se pekly koláče, kterým se zde na západě Čech říkalo „chodské“ v každé domácnosti. Kvalita a zdobení odpovídalo možnostem rodiny a nápaditosti hospodyně.

 U nás, v západních Čechách, vznikl před mnoha lety obyčej, že se při svátcích nebo rodinných oslavách nabízely bohatě zdobené koláče.

S postupem času, kdy je i ženská část rodiny zaměstnána mimo bydliště, podávání koláčů jako výraz pohostinnosti upadá. Není čas! Jejich pracnost je vysoká. 

U začátku mé činnosti byl proto nápad zlomit zažité pořekadlo, že „bez práce nejsou koláče“. Chtěla jsem dokázat, že u nás si může každý zákazník koupit tolik koláčů, kolik potřebuje. Od nápadu, přes skromné a těžké začátky, vedla dlouhá cesta. Byla to roky bez zisku, kdy všechno, i část mezd, muselo být investováno do zařízení a služeb. Po celou tu dobu jsem dodržovala zásadu, kterou jsem si předsevzala hned na začátku, a to že kvalita výrobů musí být trvale vysoká – domácí, jako od maminky! Nejdříve jsem zjišťovala zájem u svých přátel a známých, později v širším okolí. To bylo v létě 1990. Odezva byla malá, spíše žádná. V té době si většina domácnosti nabízený sortiment sladkých pekařských výrobků pekla sama.

Provedla jsem několik zkušebních pečení, ale prodej trval několikanásobně delší dobu, než vlastní výroba v primitivních domácích podmínkách. Věděla jsem, že stravovací návyky v sousedním Bavorsku jsou obdobné jako u nás. Zkusila jsem jednou nabídnout na přechodu Lísková své výrobky i cizincům. Zájem byl mimořádný. Brzy jsem prodala všechny nabízené výrobky. Tehdy to byly koláče, buchty a koblihy. Prodej jsem opakovala a brzy jsem byla ve sjednanou dobu očekávána stále větším počtem zákazníků. Prodej se rozvíjel k oboustranné spokojenosti.

Věděla jsem,že moji reklamu nemohou být klasické inzeráty, ale ústní doporučení spokojených zákazníků. Těšila jsem se na dobu, kdy převážnou část zákazníků bude tvořit domácí klientela. Trvalo ale poměrně dlouho, než si zde, v Krchlebech jedna sousedka koupila koláč. Pochválila, koupila další, a zájem byl navozen. V tomto období jsem neměla žádné strojní zařízení. Pomáhali všichni rodinní příslušníci, dědečkové, ale hlavně babičky. Teprve později jsem začala vyrábět na darovaném hnětači. Přestože koláče, na které se postupem času soustředil hlavní zájem zákazníků, mají jen několik hlavních surovin – mouku, tvaroh, vajíčka a máslo – byl problém trvale udržovat kvalitu tak, aby se nezpronevěřila své zásadě, že kvalita v minulosti, dnes i za půl roku musí být stejná. Nastaly problémy, kdy dodavatelé začali přidávat různé emulgátory a přísady, prodlužující trvanlivost. Jednou se při pokusném pečení projevila zhoršená kvalita mouky, podruhé dodavatel oznámil použití „povolených“ přísad. Vystřídala jsem řadu mlékáren, dodavatelů vajec i mouky.

Se zvyšujícím se odbytem a tím i úkolem v krátkém období, to je během jedné noci, vyrobit požadované množství koláčů a ráno je čerstvé expedovat, jsem začala uvažovat o postupném budování tradice. Dcera Petra se vyučila pekařkou a postupně přebírala hlavní tíhu výroby. Zařízení, které jsem pořídila na počátku budování výrobny dosluhovalo, nebo nevyhovovalo z kapacitních důvodů. Začala jsem dodávat velkoodběratelům i do velmi vzdálených míst. Mojí snahou je prodloužit záruční dobu koláčů zaváděním vakuového balení. To bych nabízela podle zájmu zákazníků. Ti by si mohli vybrat od balení do hedvábného papíru přes půjčování nosičů balení do dárkových krabiček až po dodávky koláčů ve vakuovém balení.

Pro zákazníky jsem zavedla rovněž prodej doplňkového sortimentu zboží ke slavnostním příležitostem.

Při zpětném pohledu na uplynulé roky jsem spokojena s tím, co se mi podařilo. Vím, že to bylo umožněno podporou mé rodiny a mým zdravím.

 FIRMA BYLA ZALOŽENA ROKU 1990

© Zdeněk Konopík 2017